Neregistrovaný ceník soukromé vysoké školy může být závazný na základě smlouvy
Shrnutí
Student soukromé vysoké školy se ve smlouvě o studiu zavázal hradit poplatky stanovené v ceníku a nařízení rektora. Nižší soudy dovodily, že neregistrované vnitřní předpisy nemohou založit povinnost studenta. Nejvyšší soud tento závěr odmítl: absence veřejnoprávní registrace u MŠMT sama o sobě neznamená, že smluvní ujednání o poplatcích je v soukromoprávním vztahu neplatné či nezávazné.
Skutkový stav
Žalovaný student uzavřel dne 12. 9. 2022 s Vysokou školou ekonomie a managementu, a. s., inominátní smlouvu o studiu v bakalářském programu za zvýhodněnou cenu Standard. Smlouva obsahovala závazek hradit studijní poplatky po celé tříleté studium i při jeho předčasném ukončení. Student dne 11. 6. 2023 studia zanechal a uhradil doplatek školného za druhý a třetí ročník ve výši 80 000 Kč. Vysoká škola po něm následně požadovala dalších 90 000 Kč, představujících doplatky do vyšší cenové úrovně a administrativní poplatky stanovené v nařízení rektora a administrativním ceníku.
Rozhodnutí soudů nižších stupňů
Okresní soud v Kolíně žalobě vysoké školy vyhověl. Krajský soud v Praze rozsudek změnil a žalobu zamítl. Dovodil, že nařízení rektora a ceník jsou vnitřními předpisy podle § 59 zákona o vysokých školách, které podléhají registraci u MŠMT podle § 36 téhož zákona. Protože registrovány nebyly, nenabyly podle odvolacího soudu platnosti a nemohly založit studentovi smluvní povinnost k úhradě požadovaných částek.
Dovolání (napadené právní otázky)
Vysoká škola namítala nesprávný výklad § 36 a § 59 zákona o vysokých školách a zpochybňovala závěr, že neregistrovaný vnitřní předpis nemůže být závazný v soukromoprávním vztahu. Poukazovala na to, že odvolací soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2443/2023, který byl zrušen nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2694/24.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným a důvodným. Navázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2694/24 a na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 757/2026. Absence veřejnoprávní registrace vnitřního předpisu či nařízení rektora u MŠMT podle § 36 zákona o vysokých školách sama o sobě nezpůsobuje neplatnost ani nezávaznost smluvního ujednání o poplatcích za studium, které bylo sjednáno v soukromoprávní smlouvě mezi soukromou vysokou školou a studentem. Jestliže se student ve smlouvě zavázal hradit poplatky stanovené v interním ceníku či nařízení rektora, může jej takové smluvní ujednání v soukromoprávní rovině vázat. Závěr odvolacího soudu, že nárok neexistuje pouze pro absenci registrace předpisu, proto neobstojí. Nejvyšší soud rozsudek Krajského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Praktický význam rozhodnutí
Rozhodnutí potvrzuje, že je třeba oddělovat veřejnoprávní režim registrace vnitřních předpisů vysoké školy od soukromoprávního závazku studenta, který vyplývá z uzavřené smlouvy. Neregistrovaný ceník či nařízení rektora nemusí být samo o sobě veřejnoprávně účinným vnitřním předpisem, avšak smluvní odkaz na něj může založit povinnost studenta.
Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.