Podání kárného návrhu na soudce není výkonem veřejné moci pro účely odpovědnosti státu
Shrnutí
Soudce požadoval náhradu nemajetkové újmy poté, co byl v kárném řízení zproštěn kárného obvinění. Nejvyšší soud uzavřel, že samotné podání kárného návrhu předsedou soudu není výkonem veřejné moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Návrh pouze zahajuje řízení; o vině a případném kárném opatření autoritativně rozhoduje až kárný soud. Zproštění kárného obvinění proto samo o sobě nezakládá nárok na zadostiučinění podle tohoto zákona.
Skutkový stav
Žalobce, soudce, byl na základě návrhu předsedy okresního soudu kárně stíhán. Nejvyšší správní soud jej kárné žaloby zprostil. Žalobce požadoval 290 000 Kč za samotné kárné řízení a 10 000 Kč za tvrzené průtahy. Odpovědnost státu dovozoval analogicky z pravidel pro nezákonné trestní stíhání.
Rozhodnutí soudů nižších stupňů
Soud prvního stupně žalobu zamítl, protože podání kárného návrhu není rozhodnutím ani nesprávným úředním postupem a nárok za průtahy byl promlčen. Odvolací soud rozsudek potvrdil a zdůraznil, že kárný navrhovatel nevystupoval při podání návrhu jako orgán veřejné moci.
Dovolání (napadené právní otázky)
Dovolatel namítal, že kárný návrh představuje trestní obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy a že jeho zproštění má být posuzováno obdobně jako zastavení trestního stíhání. Zpochybňoval také postup odvolacího soudu při vedení jednání.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud použil materiální hledisko výkonu veřejné moci: rozhodující je, zda jde o vrchnostenský úkon, jímž se autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech nebo bezprostředně zasahuje do právní sféry. Samotný kárný návrh takový účinek nemá; pouze iniciuje řízení, v němž rozhoduje kárný soud. Nelze jej proto bez dalšího považovat za nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb. Analogie s trestním stíháním není přiléhavá. Ani odhad délky odvolacího jednání sám o sobě neporušuje právo na spravedlivý proces. Nejvyšší soud vymezil materiální pojem výkonu veřejné moci. Nestačí, že kárný návrh podává předseda soudu v rámci státní správy soudů a že má zákonem upravené oprávnění jej podat. Rozhodující je, zda konkrétním úkonem autoritativně zasahuje do právní sféry adresáta. Kárný návrh pouze otevírá prostor pro rozhodnutí kárného soudu; sám soudce nezbavuje funkce, neukládá mu kárné opatření ani závazně neurčuje jeho práva a povinnosti. Zproštění kárné žaloby proto samo o sobě nečiní návrh nezákonným rozhodnutím a nevede k odpovědnosti státu podle zákona č. Nelze mechanicky přenášet judikaturu o nezákonném trestním stíhání, protože trestní stíhání je samo výkonem veřejné moci, zatímco návrh na kárné řízení má pouze iniciační povahu. Nejvyšší soud dovolání zamítl v rozsahu, v němž směřovalo proti potvrzení zamítnutí žaloby co do částky 290 000 Kč; ve zbývajícím rozsahu dovolání odmítl.
Praktický význam rozhodnutí
Rozhodnutí vymezuje hranice odpovědnosti státu za kárná řízení soudců. Samotné zahájení kárného řízení a následné zproštění kárné žaloby nezakládají automatický nárok na odškodnění.
Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.