Platba dodavateli v běžném obchodním styku a výjimka ze zvýhodňujícího právního jednání
Shrnutí
Insolvenční správkyně napadla platby dodavateli uskutečněné krátce před podáním insolvenčního návrhu. Nižší soudy dovodily zvýhodnění dodavatele a odmítly výjimku podle § 241 odst. 5 písm. b) insolvenčního zákona, protože dlužník současně neplatil jiné věřitele a brzy ukončil podnikání. Nejvyšší soud vysvětlil, že neplacení ostatních věřitelů je součástí testu zvýhodnění, nemůže však samo o sobě vyloučit výjimku pro běžný obchodní styk. Rozhodující je konkrétní obchodní vztah, jeho dosavadní praxe a povaha plateb.
Skutkový stav
Dlužník dlouhodobě nakupoval od žalovaného drogistické zboží, kancelářské potřeby a další zboží určené k dalšímu prodeji. V červenci 2021 uhradil dvanácti platbami faktury ve výši 279 026,63 Kč. Krátce poté podal insolvenční návrh a oznámil ukončení provozu e-shopu. V insolvenčním řízení se ukázalo, že měl řadu dalších věřitelů s dlouho splatnými pohledávkami.
Rozhodnutí soudů nižších stupňů
Insolvenční soud určil platby za neúčinné zvýhodňující právní jednání. Odvolací soud rozsudek potvrdil a uzavřel, že dodavatel neprokázal podmínky výjimky, zejména proto, že platby nesměřovaly k pokračování podniku a nebyly uhrazeny ostatní závazky.
Dovolání (napadené právní otázky)
Dodavatel namítal, že platby byly součástí dlouhodobého běžného obchodního vztahu a že soudy nesprávně považovaly neuhrazení jiných věřitelů a ukončení podnikání za samostatné překážky aplikace § 241 odst. 5 písm. b).
Rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud zdůraznil kumulativní podmínky výjimky: příjemce není osobou blízkou ani koncernovou, dlužník získal přiměřené protiplnění, právní jednání bylo učiněno za podmínek obvyklých v obchodním styku a příjemce nemohl ani při náležité pečlivosti rozpoznat úpadek. Skutečnost, že dlužník měl další věřitele po splatnosti, je již součástí posouzení zvýhodnění a nemůže zároveň automaticky vyloučit výjimku. Stejně tak není samostatnou zákonnou podmínkou, aby platba sloužila k zachování provozu podniku; jde pouze o jedno z hledisek individuálního posouzení. Soudy musí hodnotit dlouhodobost vztahu, platební praxi a povahu dodávek. Nejvyšší soud zrušil rozsudky Vrchního soudu v Praze i Městského soudu v Praze a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Praktický význam rozhodnutí
Rozhodnutí brání tomu, aby se výjimka pro běžný obchodní styk stala prakticky nepoužitelnou u plateb existujících dluhů. Přináší konkrétní vodítka pro hodnocení obchodní praxe a rozložení důkazního břemene.
Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.