Úroky z prodlení z pohledávky za majetkovou podstatou se po úpadku neuspokojují

30. 9. 2026Nejvyšší soudRozsudek29 ICdo 120/2024

Shrnutí

Věřitel požadoval úroky z prodlení z pohledávky za majetkovou podstatou, která vznikla po rozhodnutí o úpadku. Nejvyšší soud uzavřel, že § 170 písm. b) insolvenčního zákona vylučuje uspokojení úroků z prodlení splatných až po rozhodnutí o úpadku i tehdy, jde-li o příslušenství pohledávky za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. b). Přednostní uspokojení jistiny podle § 168 odst. 3 nemůže převážit nad výslovným zákazem podle § 170.

Skutkový stav

Žalobce zaplatil v rámci výběrového řízení kupní cenu za majetek dlužníka, avšak kupní smlouva následně nebyla uzavřena. Věřitel získal pravomocný rozsudek na vrácení jistiny a úroků z prodlení. Insolvenční správce uhradil jistinu, ale odmítl zaplatit kapitalizované úroky, protože se podle něj v insolvenčním řízení neuspokojují.

Rozhodnutí soudů nižších stupňů

Insolvenční soud žalobu na určení pořadí úroků zamítl. Odvolací soud rozsudek potvrdil s tím, že § 170 písm. b) dopadá na úroky z prodlení splatné po rozhodnutí o úpadku bez ohledu na to, zda jistina představuje pohledávku za majetkovou podstatou.

Dovolání (napadené právní otázky)

Žalobce namítal, že úroky mají sdílet režim jistiny jako pohledávky za majetkovou podstatou a mají být podle § 168 odst. 3 uspokojeny v plné výši.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud vyšel z taxativního výčtu pohledávek za majetkovou podstatou v § 168 a § 169 a z výslovných výluk v § 170 insolvenčního zákona. Smyslem § 170 písm. b) je zachovat předvídatelnost uspokojení věřitelů a zabránit tomu, aby délka insolvenčního řízení vytvářela další výhody na úkor ostatních. Slova „v plné výši“ v § 168 odst. 3 neznamenají, že se uspokojí i pohledávky, které zákon výslovně vylučuje. Úroky z prodlení jsou příslušenstvím, nikoli vlastním majetkovým prospěchem získaným majetkovou podstatou. § 168 upravuje, které pohledávky se považují za pohledávky za majetkovou podstatou, zatímco § 170 stanoví pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují. Tyto normy je třeba číst společně. Úroky z prodlení vznikající či splatné po rozhodnutí o úpadku nemohou být vyňaty ze zákazu jen proto, že jistina vznikla v souvislosti s majetkovou podstatou; opačný výklad by popřel výslovný účel § 170 písm. b). Nejvyšší soud zastavil řízení o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem a dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze zamítl.

Praktický význam rozhodnutí

Rozhodnutí potvrzuje, že pohledávka za majetkovou podstatou nezakládá automatické právo na uspokojení veškerého příslušenství. Pro insolvenční správce a věřitele je zásadní oddělit režim jistiny a úroků z prodlení.

Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.