Nesplatnost restituční náhrady brání i vydání mezitímního rozsudku

7. 10. 2026Nejvyšší soudRozsudek28 Cdo 2350/2026

Shrnutí

Čtyři restituenti požadovali zvýšenou peněžitou náhradu za nevydané pozemky. Výzva byla Pozemkovému úřadu doručena v listopadu 2024, takže tříletá lhůta podle § 16 odst. 1 zákona o půdě v době rozhodování neuplynula. Odvolací soud přesto mezitímním rozsudkem určil, že základ nároku je dán, protože úřad odmítl náhradu vyplatit bez soudního rozhodnutí. Nejvyšší soud tento postup odmítl: nesplatnost je součástí základu nároku a brání nejen konečnému přiznání plnění, ale i kladnému mezitímnímu rozsudku.

Skutkový stav

Žalobci uplatnili restituční nároky na peněžitou náhradu za nevydané pozemky podle § 16 odst. 1 zákona o půdě. Jejich výzva byla doručena 14. 11. 2024. Požadované částky odpovídaly devítinásobku základního ocenění nároků. Pozemkový úřad sdělil, že zvýšenou náhradu bez pravomocného soudního rozhodnutí neposkytne.

Rozhodnutí soudů nižších stupňů

Soud prvního stupně žalobu zamítl jako předčasnou, neboť tříletá lhůta splatnosti neuplynula. Odvolací soud změnil rozsudek tak, že základ nároku je dán; vyšel z toho, že odmítnutí plnění ze strany úřadu činí trvání na uplynutí lhůty nepřiměřeným.

Dovolání (napadené právní otázky)

Pozemkový úřad namítal, že tříletá lhůta je hmotněprávní a určuje splatnost náhrady. Její běh nemůže být zkrácen tím, že povinná osoba předem odmítne plnit nebo že soud rozhodne mezitímním rozsudkem.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

1 zákona o půdě stanoví hmotněprávní lhůtu splatnosti. Mezitímní rozsudek podle § 152 odst. 2 o. s. ř. závazně řeší celý základ nároku; splatnost je jeho součástí, nikoli otázkou výše plnění. Není-li pohledávka splatná, nelze vyslovit, že její základ je dán, protože by tím byla vyloučena obrana předčasnosti v dalším řízení. Odmítnutí úřadu vyplatit náhradu před pravomocným rozhodnutím lhůtu nezkracuje. Nejvyšší soud dále vysvětlil, že mezitímní rozsudek podle § 152 odst. není pouhým předběžným stanoviskem k některé právní otázce. Pravomocně řeší celý základ nároku, a proto by jeho vydáním byla pro další řízení závazně vyřešena i otázka splatnosti. Pokud pohledávka ještě není splatná, nelze kladným mezitímním rozsudkem vytvořit základ nároku, který v době rozhodování není dán. Opačný postup by umožnil obejít hmotněprávní tříletou lhůtu a zbavil by ji účelu. Nejvyšší soud změnil rozsudek Městského soudu v Praze tak, že potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3.

Praktický význam rozhodnutí

Rozhodnutí potvrzuje přísné oddělení existence a splatnosti restitučního nároku. Před uplynutím zákonné lhůty nelze její účinky obejít ani mezitímním rozsudkem.

Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.