Restituent může žádat určení výše nároku i před splatností peněžité náhrady

14. 10. 2026Nejvyšší soudRozsudek28 Cdo 2173/2026

Shrnutí

Restituentka původně žádala určení výše svého nároku na náhradu za nevydané pozemky. Soud prvního stupně jí sdělil předběžný názor, že nemá naléhavý právní zájem, a žalobkyni tak vedl ke změně žaloby na žalobu o zaplacení. Tu následně zamítl jako předčasnou, protože tříletá lhůta podle § 16 odst. 1 zákona o půdě ještě neuplynula. Nejvyšší soud potvrdil, že splatnost se odvíjí od konkrétně vyčíslené výzvy k plnění a že dřívější výzva k jiné částce či jinému restitučnímu titulu novou pohledávku nezahrnuje. Současně však zdůraznil, že určovací žaloba může mít preventivní význam: může odstranit nejistotu o rozsahu restitučního nároku a předejít budoucím sporům o náhradní pozemek či peněžitou náhradu. Soud neměl žalobkyni bez řádného posouzení naléhavého právního zájmu vést ke změně žaloby, která nemohla být v dané době úspěšná.

Skutkový stav

Žalobkyně jako oprávněná osoba podle zákona o půdě uplatňovala rozsáhlý restituční nárok. Dopisem ze dne 6. 12. 2022 žádala Pozemkový úřad o peněžité vypořádání nároku vycházejícího z rozhodnutí pozemkového úřadu z roku 2003; tato částka jí již byla vyplacena. Později zjistila, že další nárok, vyplývající z odlišného rozhodnutí pozemkového úřadu z 18. 2007, může být podstatně vyšší, protože původní pozemky měly stavební charakter. Dne 20. 2024 proto doručila novou výzvu k zaplacení částky 111 916 437,50 Kč. Původně se žalobou domáhala určení výše restitučního nároku. Po předběžném právním názoru soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobu změnila na žalobu o zaplacení peněžité náhrady.

Rozhodnutí soudů nižších stupňů

Soud prvního stupně žalobu na zaplacení zamítl jako předčasnou. Tříletá lhůta podle § 16 odst. 1 zákona o půdě měla běžet od nové výzvy z 20. 12. 2024 a skončit až v prosinci 2027. Předchozí výzva z roku 2022 se podle něj týkala jiného restitučního nároku, založeného jiným rozhodnutím pozemkového úřadu a vyčísleného v jiné částce. Odvolací soud zamítnutí potvrdil a ztotožnil se s tím, že dřívější výzva nespustila lhůtu pro nyní požadovanou částku.

Dovolání (napadené právní otázky)

Žalobkyně namítala, že dřívější výzva měla spustit tříletou lhůtu i pro vyšší ocenění téhož restitučního nároku a že soudy nesprávně rozlišily mezi původní a pozdější částkou. Dále namítala, že soud prvního stupně ji nejprve vedl k opuštění určovací žaloby a následně její novou žalobu zamítl jako předčasnou. Podle žalobkyně měla určovací žaloba preventivní smysl, neboť bylo třeba závazně určit rozsah restitučního nároku pro další postup při získání náhradního pozemku či peněžité náhrady.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

1 zákona o půdě vyvolává splatnost pouze v rozsahu konkrétně vyčísleného požadavku. Výzva z roku 2022 se týkala jiného rozhodnutí pozemkového úřadu a jiné částky; nelze z ní dovodit splatnost později specifikovaného nároku. Ani nesouhlas Pozemkového úřadu s přeceněním či jeho deklarovaná neochota plnit nemění zákonný běh tříleté lhůty. Nejvyšší soud však připomněl, že určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. není vyloučena vždy, když by bylo možné žalovat na plnění. Naléhavý právní zájem může být dán, pokud určení rozsahu restitučního nároku odstraní právní nejistotu, umožní účast ve veřejných nabídkách či vymezí, jaký náhradní pozemek nebo jaká finanční náhrada náleží. Zvlášť významné bylo, že soud prvního stupně žalobkyni předběžným názorem vedl ke změně žaloby, aniž dostatečně vysvětlil, proč naléhavý právní zájem chybí; žaloba na plnění přitom objektivně nemohla uspět pro nesplatnost. V dalším řízení mají soudy znovu otevřít otázku určovací žaloby a konkrétně posoudit naléhavý právní zájem. Nejvyšší soud zrušil rozsudky Městského soudu v Praze i Obvodního soudu pro Prahu 3 a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Praktický význam rozhodnutí

Rozhodnutí rozlišuje dvě procesní cesty při uplatňování restitučních nároků: žaloba na plnění před splatností neuspěje, ale určovací žaloba může být vhodným preventivním prostředkem. Soud musí naléhavý právní zájem posoudit konkrétně a nesmí účastníka bez řádného odůvodnění vést ke změně žaloby, která následně vede k předvídatelnému zamítnutí.

Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.