Zánik účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti zakládá právo na vypořádací podíl
Shrnutí
Nejvyšší soud řešil, zda společníkovi veřejné obchodní společnosti, který vypověděl svou účast, náleží vypořádací podíl podle § 36 zákona o obchodních korporacích, nebo pouze podíl na likvidačním zůstatku podle § 37 téhož zákona, jestliže společnost po jeho odchodu vstoupila do likvidace. Dospěl k závěru, že právo na vypořádací podíl vzniká zánikem účasti společníka za trvání společnosti a následná likvidace na tomto právu nic nemění.
Skutkový stav
Žalobce byl společníkem veřejné obchodní společnosti Insolvenční společnost v. o. s. v likvidaci. V květnu 2021 vypověděl svou účast ve společnosti podle § 113 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích. Jeho účast zanikla uplynutím šestiměsíční výpovědní doby k 31. prosinci 2021. V návaznosti na zánik jeho účasti se společnost od 1. ledna 2022 zrušila a vstoupila do likvidace. Zbývající společníci se nedohodli na pokračování společnosti bez žalobce. Žalobce se následně domáhal zaplacení vypořádacího podílu ve výši 2 496 624,51 Kč s příslušenstvím.
Rozhodnutí soudů nižších stupňů
Městský soud v Praze žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že zánik účasti společníka a zrušení společnosti nastaly současně, a žalobci proto nevzniklo právo na vypořádací podíl, nýbrž pouze právo na podíl na likvidačním zůstatku. Vrchní soud v Praze tento závěr potvrdil. Podle něj právo na vypořádací podíl předpokládá, že společnost po zániku účasti společníka nadále trvá.
Dovolání (napadené právní otázky)
Žalobce namítal, že jeho majetkové právo mělo být posouzeno podle okamžiku zániku jeho účasti, nikoli podle následného osudu společnosti. Předestřel otázku, zda má bývalý společník právo na vypořádací podíl, jestliže jeho odchod vede ke zrušení společnosti a zbývající společníci se nedohodnou na jejím dalším trvání.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud vyšel z toho, že účast společníka zaniká uplynutím výpovědní doby. Společnost však svým zrušením a vstupem do likvidace nezaniká okamžitě; jako právnická osoba existuje až do výmazu z obchodního rejstříku. Účast žalobce proto zanikla za trvání společnosti. Tím mu podle § 36 odst. 1 zákona o obchodních korporacích vzniklo právo na vypořádací podíl. Naproti tomu právo na podíl na likvidačním zůstatku podle § 37 odst. 1 téhož zákona vyplývá z postavení společníka při likvidaci. Opačný výklad by umožnil, aby majetkové právo odcházejícího společníka záviselo na následném rozhodování ostatních společníků a aby nesl rizika hospodaření společnosti vzniklá až po zániku své účasti. Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Praktický význam rozhodnutí
Rozhodnutí vymezuje okamžik vzniku práva na vypořádací podíl při zániku účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti. Rozhodující je zánik jeho účasti za trvání společnosti, nikoli skutečnost, že společnost následně vstoupí do likvidace. Bývalý společník proto nemá být v postavení, v němž by jeho nárok závisel na pozdějším průběhu likvidace nebo na rozhodnutích zbývajících společníků.
Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.