Doplnění dalších důvodů přezkumu výpovědi z nájmu prostor nemusí být změnou žaloby

14. 10. 2026Nejvyšší soudRozsudek26 Cdo 1903/2026

Shrnutí

Nájemkyně se včas domáhala soudního přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu prostor sloužících podnikání, původně zejména proto, že výpověď neobsahovala zákonné poučení. Později doplnila další námitky, jimiž zpochybňovala samotný výpovědní důvod. Nižší soudy považovaly pozdější podání za změnu žaloby a za opožděné. Nejvyšší soud uzavřel, že po celou dobu šlo o přezkum jedné a téže výpovědi a o snahu zabránit jejím účinkům; doplnění dalších důvodů proto nebylo změnou žaloby podle § 95 o. s. ř.

Skutkový stav

Žalobkyně měla pronajaté prostory sloužící podnikání do roku 2035. Pronajímatel jí v květnu 2024 vypověděl nájem s odkazem na nutnou rekonstrukci budovy. Nájemkyně v červnu 2024 podala námitky a následně v zákonné dvouměsíční lhůtě žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi, přičemž původně zdůraznila absenci poučení. V dalším řízení doplnila další námitky proti tvrzenému důvodu rekonstrukce.

Rozhodnutí soudů nižších stupňů

Soud prvního stupně připustil změnu žaloby a následně ji zamítl jako opožděnou, protože další námitky byly uplatněny až po uplynutí dvouměsíční lhůty podle § 2314 odst. 3 občanského zákoníku. Odvolací soud rozhodnutí potvrdil.

Dovolání (napadené právní otázky)

Dovolatelka tvrdila, že od počátku napadala tutéž výpověď a žádala její soudní přezkum. Pozdější podání podle ní pouze rozšířilo skutková tvrzení a důvody neoprávněnosti výpovědi, aniž měnilo procesní nárok.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud připomněl, že totožnost skutku je zachována, vychází-li nová tvrzení ze stejné životní události a zachovávají-li alespoň totožnost jednání nebo následku. Nárok na přezkum výpovědi je vymezen konkrétní výpovědí a požadavkem zabránit jejím právním účinkům. Není rozhodné, zda nájemce postupně uvádí důvody její neplatnosti nebo neoprávněnosti v užším smyslu. Dvouměsíční prekluzivní lhůta se vztahuje k uplatnění práva na soudní přezkum konkrétní výpovědi, nikoli ke každému jednotlivému důvodu její neoprávněnosti. Pozdější tvrzení však mohou být omezena koncentrací řízení. Nejvyšší soud zdůraznil, že předmětem řízení je přezkum oprávněnosti konkrétní výpovědi z nájmu, nikoli izolované přezkoumání každého jednotlivého důvodu, proč je výpověď vadná. Je-li žaloba včas podána a směřuje proti téže výpovědi, může nájemce v dalším průběhu doplnit další skutková tvrzení a právní argumenty. Takové doplnění samo o sobě nemění předmět řízení ani znovu nespouští prekluzivní lhůtu. Procesní omezení mohou plynout z koncentrace řízení a z pravidel dokazování, nikoli však z toho, že každý nový argument by představoval novou žalobu. Nejvyšší soud zrušil rozsudky Krajského soudu v Plzni i Okresního soudu v Klatovech a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Praktický význam rozhodnutí

Rozhodnutí brání formalistickému rozdělování jednoho nároku na jednotlivé důvody. Pro zachování lhůty je podstatné včasné zahájení přezkumu konkrétní výpovědi; další argumentace může být doplněna, pokud tomu nebrání procesní koncentrace.

Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.