Ušlý nájem při opožděném předání nemovitosti nevyžaduje již sjednaného nájemce
Shrnutí
Žalobce požadoval náhradu ušlého nájemného, protože mu developer předal bytovou jednotku později, než měl. Nejvyšší soud vysvětlil, že pro vznik ušlého zisku není nezbytné, aby poškozený již měl konkrétního nájemce nebo podepsanou nájemní smlouvu. Musí však prokázat, že pronájem byl v rozhodné době reálně pravděpodobný. Hodnotí se zejména připravenost a stav jednotky, poptávka, srovnatelné nájemné, obvyklá doba hledání nájemce a další objektivní okolnosti.
Skutkový stav
Žalobce nabyl bytovou jednotku, kterou zamýšlel pronajímat. Developer ji však nepředal včas, a žalobce proto tvrdil, že po dobu prodlení nemohl dosahovat nájemního výnosu. Sporné bylo, zda lze ušlý zisk přiznat, když žalobce nedoložil konkrétního zájemce ani uzavřenou nájemní smlouvu. Žalobce tvrdil, že byt měl být po dokončení připraven k pronájmu a že prodlení developera mu znemožnilo dosahovat pravidelného výnosu. Spor se vedl nejen o výši obvyklého nájemného, ale také o to, zda by bylo možné byt v rozhodné době skutečně pronajmout, jak dlouho by hledání nájemce obvykle trvalo a zda byly splněny podmínky pro užívání bytu.
Rozhodnutí soudů nižších stupňů
Nižší soudy posuzovaly důkazní standard pro ušlý zisk a význam toho, že žalobce neměl konkrétního nájemce. Jejich závěry neodpovídaly správnému rozlišení mezi jistotou budoucího zisku a jeho reálnou pravděpodobností.
Dovolání (napadené právní otázky)
Dovolatel namítal, že požadavek konkrétního nájemce je nepřiměřený a že ušlý zisk lze prokázat i objektivními údaji o trhu s nájemním bydlením.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud připomněl, že ušlý zisk podle § 2952 občanského zákoníku není hypotetický výnos, ale majetkový prospěch, jehož dosažení bylo podle pravidelného běhu věcí a konkrétních okolností reálně očekávatelné. Není nutné prokazovat již uzavřenou smlouvu, protože právě prodlení škůdce mohlo její uzavření znemožnit. Poškozený však musí nabídnout konkrétní podklady k pravděpodobnosti pronájmu, například stav jednotky, její připravenost, lokalitu, tržní nájemné, poptávku a obvyklou dobu obsazení. Nejvyšší soud zdůraznil, že ušlý zisk se neprokazuje absolutní jistotou, nýbrž vysokou mírou pravděpodobnosti založenou na konkrétních okolnostech. Nestačí pouhé tvrzení, že vlastník chtěl byt pronajímat; na druhou stranu nelze požadovat již uzavřenou nájemní smlouvu, protože její uzavření mohlo být právě v důsledku prodlení znemožněno. Soud má hodnotit, zda byl byt dokončen a způsobilý k užívání, zda byl vybaven, zda v dané lokalitě existovala poptávka, jaké bylo obvyklé nájemné a jaká je běžná doba mezi nabídkou a uzavřením nájmu. Zohlednit lze i případné období, po které by byt zůstal neobsazen, a náklady spojené s pronájmem. Nejvyšší soud zrušil rozsudky Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně i Okresního soudu ve Zlíně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Praktický význam rozhodnutí
Rozhodnutí pomáhá při dokazování ušlého nájemného a dalších budoucích výnosů. Odstraňuje nepřiměřený požadavek již existujícího nájemce, nikoli však povinnost prokázat reálnou pravděpodobnost zisku.
Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.