Přechod závazku z darovací smlouvy na dědice a návaznost zápisů v katastru

21. 10. 2026Nejvyšší soudRozsudek24 Cdo 2060/2026

Shrnutí

Dárkyně zemřela před provedením vkladu podle darovací smlouvy a nemovitost následně připadla v pozůstalostním řízení zčásti obdarované a zčásti dalšímu dědici. Nejvyšší soud připomněl, že smluvní závazek zůstavitelky přechází na dědice bez ohledu na to, zda byl v pozůstalostním řízení pojat mezi pasiva. Současně však upozornil na překážku návaznosti zápisů, pokud je návrh na vklad podle původní smlouvy podán až poté, co bylo do katastru zapsáno vlastnické právo dědiců na základě pravomocného usnesení o dědictví.

Skutkový stav

Dárkyně darovala smlouvou ze dne 7. 7. 2018 žalobkyni bytovou jednotku v Chebu, avšak zemřela 5. 11. 2020 před provedením vkladu. V pozůstalostním řízení nabyla žalobkyně jednotku v rozsahu 2/3 a další dědic v rozsahu 1/3. Závazek z darovací smlouvy zůstal mezi dědici sporný a v pozůstalostním řízení se k němu nepřihlíželo. Po zápisu vlastnického práva dědiců do katastru podala žalobkyně návrh na vklad zbývající 1/3 na základě darovací smlouvy z roku 2018. Katastrální úřad návrh zamítl pro nesplnění podmínek podle § 17 odst. 1 písm. b) a g) katastrálního zákona.

Rozhodnutí soudů nižších stupňů

Krajský soud v Plzni žalobě vyhověl a vklad povolil. Dovodil, že závazek z darovací smlouvy přešel na dědice a další dědic je povinen vydat zbývající podíl. Vrchní soud v Praze rozsudek změnil a žalobu zamítl. Vycházel z toho, že závazek zůstal v pozůstalostním řízení sporný, a proto jej nelze vyřešit v katastrálním řízení; podle odvolacího soudu měl být uplatněn spornou žalobou podle § 189 z. ř. s.

Dovolání (napadené právní otázky)

Žalobkyně namítala, že závazky zůstavitele přecházejí na dědice bez ohledu na to, zda byly uvedeny v pasivech pozůstalosti. Zpochybnila také závěr, že vklad nelze povolit mimo pozůstalostní řízení, a otevřela otázku návaznosti zápisů v katastru, jestliže byl návrh podán až po zápisu dědického práva dědiců.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud vyložil, že odpovědnost dědiců za dluhy a smluvní závazky zůstavitele nezávisí na tom, zda byly tyto závazky pojaty do pasiv pozůstalosti. Závazek dárkyně převést nemovitost proto její smrtí nezanikl a přešel na dědice. Odvolací soud však pochybil, pokud se nevypořádal s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, zejména s rozhodnutím sp. zn. 24 Cdo 2728/2020 (R 80/2022). Podle tohoto závěru není splněna návaznost navrhovaného vkladu na dosavadní zápisy podle § 17 odst. 1 písm. g) katastrálního zákona, jestliže byl návrh na vklad podle darovací smlouvy podán až poté, co nabylo právní moci usnesení o dědictví a do katastru již bylo zapsáno vlastnické právo dědiců. Odvolací soud musí tuto překážku posoudit. Nejvyšší soud rozsudek Vrchního soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Praktický význam rozhodnutí

Rozhodnutí rozlišuje hmotněprávní přechod závazku na dědice od procesních a katastrálních podmínek jeho následného prosazení. Neuvedení závazku v pasivech pozůstalosti samo o sobě nezpůsobuje jeho zánik, avšak pozdější návrh na vklad může být v rozporu se zásadou návaznosti zápisů, pokud již bylo vlastnictví dědiců zapsáno na základě pravomocného usnesení o dědictví.

Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.