Valorizace vnosu při vypořádání SJM se počítá jen do zániku společného jmění

6. 10. 2026Nejvyšší soudRozsudek22 Cdo 240/2026

Shrnutí

V řízení o vypořádání SJM bývalí manželé uplatnili vnosy z výlučných prostředků na pořízení družstevního podílu. Odvolací soud vypočetl jejich hodnotu ke dni svého rozhodnutí, tedy téměř deset let po zániku SJM. Nejvyšší soud tento postup odmítl. § 742 odst. 2 občanského zákoníku obsahuje zvláštní pravidlo valorizace či redukce vnosu: porovnává se hodnota majetku v době vynaložení prostředků a jeho hodnota v době zániku SJM. Pozdější změny hodnoty po zániku manželství se do valorizace vnosu nepromítají. Vnos je pohledávkou mezi dvěma majetkovými sférami, nikoli běžnou položkou společného majetku oceňovanou ke dni rozhodnutí.

Skutkový stav

Bývalí manželé se soudně vypořádávali se SJM zaniklým rozvodem dne 1. 7. 2015. Do SJM patřil členský podíl v bytovém družstvu s hodnotou téměř 4,9 mil. Kč. Oba manželé tvrdili, že na pořízení členského podílu použili své výlučné prostředky – žalobkyně 180 000 Kč a žalovaný 700 000 Kč – a požadovali jejich valorizaci. Řízení trvalo řadu let a odvolací soud stanovil hodnotu vnosů podle hodnoty majetku v době svého rozhodnutí, nikoli ke dni zániku SJM.

Rozhodnutí soudů nižších stupňů

Soud prvního stupně vypořádal družstevní podíl a ostatní majetek a přiznal vnosy s určitou valorizací. Odvolací soud změnil způsob ocenění a dovodil, že valorizované vnosy mají být oceněny ke dni rozhodování soudu stejně jako ostatní majetek vypořádávaný v SJM. Opřel se o požadavek spravedlivého vypořádání a § 740 občanského zákoníku.

Dovolání (napadené právní otázky)

Žalobkyně namítala, že odvolací soud nerespektoval jednoznačné znění § 742 odst. 2 občanského zákoníku a nesprávně posunul rozhodný okamžik valorizace až na den rozhodnutí. Podle ní má být valorizace vnosu omezena na dobu, kdy SJM trvalo.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud vyložil, že § 742 odst. 2 občanského zákoníku stanoví samostatné a kogentně formulované pravidlo pro zvýšení či snížení vnosu podle změny hodnoty majetku, na nějž byl vnos vynaložen, a to od okamžiku vynaložení do zániku SJM. Zákonodárce tím vědomě vymezil období, za které se změna hodnoty promítne do vypořádání. Nelze použít obecné oceňovací pravidlo pro vypořádávané věci a posunout valorizaci vnosu až ke dni rozhodnutí soudu. Vnos je pohledávkou jedné majetkové sféry vůči druhé; pokud by se jeho hodnota určovala až v době rozhodování, prodlužování řízení by mohlo jednostranně zvýhodnit jednoho z manželů. Nejvyšší soud rovněž zdůraznil dispoziční zásadu: valorizaci musí účastník řádně tvrdit a vyčíslit. Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Praktický význam rozhodnutí

Rozhodnutí je zásadní pro výpočet vnosů při vypořádání SJM. Je třeba oddělit ocenění věcí patřících do SJM od valorizace vnosů; rozhodným mezníkem pro valorizaci je zánik společného jmění, nikoli délka následného soudního řízení.

Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.