Výkon služebnosti cesty se posuzuje podle jejího sjednaného účelu a rozsahu

30. 9. 2026Nejvyšší soudRozsudek22 Cdo 1722/2026

Shrnutí

Společnost provozující stanici technické kontroly měla na sousedních pozemcích smluvně zřízenou služebnost stezky a cesty. Sporné bylo, zda může vlastník služebných pozemků omezit průjezd a manipulaci s vozidly novým oplocením, závorami a zákazovými značkami. Nejvyšší soud nezakázal vlastníkovi služebného pozemku obecně oplocovat či jinak užívat jeho pozemek; vytkl však odvolacímu soudu, že konkrétní omezení neposoudil dostatečně ve vztahu ke sjednanému účelu a rozsahu služebnosti a své odlišné závěry řádně nevysvětlil.

Skutkový stav

Žalobkyně provozovala v Chrudimi stanici technické kontroly (STK) a vlastnila také sousední pozemky, na nichž měla halu a plochu využívanou mimo jiné k odstavení havarovaných vozidel. Žalovaná vlastnila okolní pozemky. Smlouvou z 1. 10. 2015 na nich ve prospěch pozemků žalobkyně zřídily bezúplatnou služebnost stezky a cesty na dobu neurčitou. Smlouva vymezovala její rozsah jako takový, jaký bude potřebný k podnikání žalobkyně, zejména k provozu STK, údržbě, opravám a souvisejícím službám. V areálu se proto neprováděl pouze běžný průjezd osobních aut: bylo nutné také manévrovat s delšími soupravami, dopravovat nepojízdná vozidla a využívat čekací a manipulační plochy. Následně se na služebných pozemcích objevilo mimo jiné oplocení, závory a zákazové dopravní značky. Žalobkyně tvrdila, že jí tyto prvky znemožňují nebo podstatně ztěžují využívat areál a řádně provozovat STK.

Rozhodnutí soudů nižších stupňů

Soud prvního stupně uložil žalované odstranit několik překážek včetně oplocení A a F, závor I a L a zákazových značek J a K a zakázal jí do budoucna výkon služebnosti obdobně omezovat. Vycházel z potřeb provozu STK, z dosavadního užívání ploch a z toho, že některé soupravy nemohou bez dostatečného prostoru bezpečně vjíždět, vyjíždět a manévrovat. Odvolací soud naopak žalobu v rozsahu uvedeného oplocení, závor a značek zamítl. Obecně uvedl, že vlastník služebného pozemku není zbaven možnosti pozemek oplotit či instalovat závory a že omezení je nepřípustné až tehdy, pokud služebnost nepřiměřeně omezuje. Konkrétně však dostatečně nevysvětlil, jak tento test dopadá na jednotlivé překážky a na smluvně vymezené potřeby žalobkyně.

Dovolání (napadené právní otázky)

Žalobkyně namítala, že odvolací soud nevysvětlil, proč změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, a že vyložil služebnost příliš úzce, jako by byla zřízena jen pro samotný provoz STK. Podle žalobkyně smlouva zahrnovala také související podnikání, příjezd k dalším pozemkům, manipulaci s vozidly a využití prostoru v rozsahu odpovídajícím potřebám areálu. Tvrdila rovněž, že oplocení, závory a značky její zákazníky fakticky vylučují z užívání částí služebných pozemků. Dovolání se týkalo zejména řádného odůvodnění odlišného rozhodnutí odvolacího soudu a výkladu rozsahu služebnosti podle konkrétní smlouvy.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž byla zamítnuta žaloba na odstranění oplocení A a F, závor I a L a zákazových značek J a K, a zrušil i související výroky o nákladech. Věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu. Podstatou rozhodnutí není obecný zákaz oplocení služebného pozemku nebo instalace závory. Vlastník služebného pozemku si vlastnické právo zachovává, ale jeho výkon musí respektovat existující služebnost. Pro posouzení konkrétní překážky je proto nutné vyložit smlouvu, zjistit účel zřízení služebnosti, potřeby panujícího pozemku a rozsah dosavadního oprávněného užívání. Nestačí abstraktně říci, že průjezd zůstal možný nebo že vlastník smí svůj pozemek oplotit; je třeba vysvětlit, zda omezení v daných místních a provozních poměrech odpovídá sjednanému právu. Nejvyšší soud shledal, že odvolací soud své odlišné závěry v napadeném rozsahu řádně neodůvodnil, takže jeho rozhodnutí nebylo možné přezkoumat.

Praktický význam rozhodnutí

Při sporu o výkon služebnosti je třeba porovnat konkrétní překážku s obsahem právního titulu a skutečným účelem služebnosti. U služebnosti zřízené pro podnikatelský areál může být významné nejen to, zda je průchod nebo průjezd fyzicky možný, ale také možnost projet potřebným typem vozidla, bezpečně manévrovat a vykonávat činnosti, pro něž byla služebnost sjednána. Rozsudek však nelze chápat tak, že každá závora či oplocení je automaticky protiprávní; rozhodující je konkrétní dopad a jeho řádné právní posouzení.

Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.