Pád zaměstnance po náhlé zdravotní indispozici může být pracovním úrazem

6. 10. 2026Nejvyšší soudRozsudek21 Cdo 1913/2026

Shrnutí

Zaměstnankyně při práci omdlela, upadla na betonovou podlahu a utrpěla vážné poranění hlavy. Nižší soudy žalobu na odškodnění zamítly, protože pád podle nich vyvolala vnitřní zdravotní indispozice, nikoli vnější vliv. Nejvyšší soud rozlišil příčinu pádu a vlastní úrazový děj: poškození zdraví vzniklo nárazem hlavy na podlahu, který je krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Pád proto může být pracovním úrazem, i když jej vyvolala mdloba nesouvisející s prací.

Skutkový stav

Žalobkyně pracovala jako operátorka výroby. Při kontrole plastových komponentů v pracovní době omdlela, sesunula se na zem a udeřila se hlavou o betonovou podlahu. Utrpěla subdurální hematom, krvácení a další komplikace vyžadující opakované neurochirurgické zákroky. Před pádem měla bolest hlavy a teplotu; příčinu mdloby soudy spojovaly s její zdravotní indispozicí.

Rozhodnutí soudů nižších stupňů

Soud prvního stupně žalobu zamítl s tím, že pád byl následkem vnitřního zdravotního stavu, nikoli působením zevních vlivů. Odvolací soud tento závěr potvrdil a zdůraznil, že gravitace a podlaha jsou běžně přítomné okolnosti pracoviště.

Dovolání (napadené právní otázky)

Zaměstnankyně namítala, že nežádá odškodnění za mdlobu, ale za poranění hlavy způsobené nárazem na podlahu. Příčina pádu podle ní nemá vliv na to, zda samotný náraz naplňuje definici pracovního úrazu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud vyložil § 271k odst. 1 zákoníku práce tak, že požadavek krátkodobého, náhlého a násilného působení zevních vlivů se vztahuje ke vzniku poškození zdraví, nikoli k příčinám, které zaměstnance přivedly do dosahu tohoto působení. Náraz těla na podlahu při pádu je sám o sobě vnějším úrazovým dějem. Není rozhodné, zda zaměstnanec uklouzl, zakopl, ztratil rovnováhu nebo vědomí. Odlišné jsou případy, kdy poškození zdraví představuje pouze projev vnitřního chorobného stavu bez vnějšího úrazového děje. Příčina pádu může být významná pro případné úplné či částečné zproštění zaměstnavatele podle § 270 zákoníku práce, nikoli pro samotnou kvalifikaci úrazu. Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze, jeho opravné usnesení, rozsudek Okresního soudu v Kladně i jeho opravné usnesení a věc vrátil Okresnímu soudu v Kladně k dalšímu řízení.

Praktický význam rozhodnutí

Rozhodnutí je zásadní pro odškodňování pracovních úrazů. Zaměstnavatel nemůže odmítnout kvalifikaci pracovního úrazu jen proto, že pád vyvolala zdravotní indispozice; otázka příčiny se může řešit až v rámci liberace.

Rozhodnutí zpracováváme po jejich zveřejnění Nejvyšším soudem na elektronické úřední desce. Odkaz na dané rozhodnutí je zpravidla funkční po dobu 15 dnů, po jejichž uplynutí je rozhodnutí z elektronické úřední desky staženo. Rozhodnutí lze zpravidla následně dohledat podle spisové značky v pseudonymizované podobě v oficiální databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, obvykle do 60 dnů od vrácení spisu soudu nižší instance.